5O let obce Huslenky

Jak vyplývá z názvu jsme jednou z nejmladších obcí v okrese.
Historie naší obce před rokem 1949 se spojuje s historií obce Hovězí, jejíž jsme byli až do uvedené doby součástí.

Jak k tomu došlo?

Na vzrušené dny a týdny let 1948 a 1949, kdy se jednalo o vzniku nové obce si dnes vzpomenou jen příslušníci starší generace. Ještě dnes je však obtížné zaujmout stanovisko k událostem, které tehdy naplňovaly mysli obyvatel.

V době Gottwaldovy vlády bylo spíš tendencí obce slučovat Jestliže ministerstvo vnitra vydalo souhlas k rozdělení obce , je to třeba chápat v souvislostech roku 1949,je třeba mít na paměti objektivní a subjektivní příčiny,které vedly k vyhrocení vztahů obyvatel údolí Huslenky k jejich dosavadní obci.


Dřevěná zvonička v Kychové

Osamostatnění údolí Huslenky bylo vyvrcholením sporu, který v Hovězí narůstal již od doby před 2. světovou válkou. Šlo v něm především o výběr místa pro stavbu měšťanské školy.Občané z dolní části obce Hovězí usilovali o to, aby měli školu co nejblíže, a to v rozporu s míněním obyvatel údolí Huslenky a obyvatel Zděchova. Při komisionálním řízení dne 7.prosince 1939 bylo vybráno staveniště školy v údolí Huslenky. Zákaz staveb vzápětí nato vyhlášený nacisty však způsobil, že výstavba měšťanské školy se oddálila. Po osvobození se otázka stavby školy znovu dostala do popředí zájmu veřejnosti. Výnosem z 29.8.1947 ministerstvo školství rozhodlo postavit školu v Hovězí-Huslenkách. MNV v Hovězí však podle názoru obyvatel z Huslenek a Bařin stavbu školy v údolí Huslenky oddaloval i když šlo zatím jen o provizorní školní budovu. Proto se zástupci občanů z údolí Huslenky a z obce Zděchov dne 21.ledna 1949 rozhodli, že stavbu školy uskuteční svým nákladem.

Z podnětu referátu pro lidovou zprávu ONV ve Vsetíně byly v Hovězí na den 1. listopadu 1948 svolány tři veřejné schůze občanů. Obyvatelé z osady Černý a z údolí Huslenky požadovali na těchto schůzích zřízení samostatné obce. Podle jejich tehdejších představ se měla jmenovat Bařiny. Správní budova MNV měla být podle nich postavena v místě zvaném Bařiny pod tamější školou. Schůze občanů z dolní části obce Hovězí naopak byla proti zřízení nové obce. Doporučovali sice rozdělení své obce, když to bylo přáním občanů z údolí Huslenky, ale navrhovali připojení údolí Huslenky k obci Halenkov a nikoliv zřízení samostatné obce. Na základě požadavků občanů z údolí Huslenky svolala tehdejší místní organizace KSČ Hovězí II – Huslenky na 6. listopadu 1948 informační schůzi občanů z Huslenek, na níž byl vytvořen “ přípravný výbor nově se tvořící obce ”. Veškerou úřední a písemnou agendou byl pověřen řídící učitel národní školy Při jednání přípravného výboru 21. listopadu 1948 za účasti předsedy ONV ve Vsetíně a zástupce OV KSČ bylo rozhodnuto, že nová obec ponese název Huslénky. Kromě toho,že z názvu vymizela čárka nad písmenem e , se pak na jménu již nic nezměnilo. Dne 13. ledna 1949 na schůzi akčního výboru Národní fronty v nově se tvořící obci za účasti členů přípravného výboru byl zvolen národní výbor. Další jednání o rozloučení obce už nebylo tak snadnou záležitostí. Protáhlo se téměř na celý následující rok.


Chalupy na Bařinách

Ještě v červnu 1949 nebyla žádost o osamostatnění Huslenek jako obce projednána ani v ONV a KNV. Vyřizování žádosti zkomplikovala skutečnost, že se vyskytly obtíže s připojením místních částí Škrádné a Hřebík k nově zřizované obci, jejichž obyvatelé se zpočátku nevyslovili zcela jednoznačně a dále se vyskytla nedorozumění při dělení společného majetku Hovězí.

Atmosféra týdnů a měsíců roku 1949, kdy se na okresním a krajském národním výboru a posléze na ministerstvu vnitra rozhodovalo o zřízení Huslenek jako samostatné obce , je dobře patrna z korespondence mezi řídícím učitelem národní školy Bohušem Zelinkou a ministrem práce a sociálních Evženem Erbanem, jeho tajemníkem Jaroslavem Hermanem a přednostou sekretariátu MV Gríšou Spurným.


Cesta z Huslenek do Zděchova v roce 1958

Evžen Erban, který byl rodákem z Huslenek, byl již dne 6. března 1949 zvolen za prvního čestného občana Huslenek. Huslenky jako obec vznikaly v revoluční době, v revolučním nadšení a tak je třeba v dnešní době tyto události chápat.

Návrh na rozloučení obce Hovězí podal krajský národní výbor v Gottwaldově ministerstvu vnitra až 8. října 1949. To již byly stanoveny hranice nové obce . KNV zdůvodňoval podání návrhu velkou rozlehlostí obce Hovězí, která činila 5730 ha, nepříznivými komunikačními poměry i rozptýleností osídlení, které vytvářelo velikou překážku při styku občanů s orgány lidové správy v dosavadním sídle MNV a bylo spojeno se ztrátou času a finančními výlohami.

Ministerstvoi vnitra výnosem čj. 172-14/ 10-1949 rozloučení obce Hovězí na dvě samostatné obce Hovězí a Huslenky povolilo.

Při svém vzniku měly Huslenky 2388 obyvatel a 460 obytných domů. Přečíslování domů bylo uskutečněno v roce 1955 . V současné době má obec 2108 obyvatel a 688 rodinných domků.

 

Přehled představitelů obce od jejího vzniku:
 


Josef Č e r n o t a
předseda MNV 1949 – 1951


František Š i m a r a
předseda MNV 1951 – 1954


Jan V á c l a v í k 
předseda MNV 1954 –1960


Josef S í v e k
předseda MNV 1960 –1981


Jaroslav J u ř i c a
předseda MNV 1981 - 1990


Ing. Zdeněk S t r a d ě j
starosta OÚ 1990 dosud

 

Znak a prapor - symboly obce Huslenky

Dne 5.května 1998 schválil Podvýbor pro heraldiku Parlamentu České republiky návrh obecních symbolů, který předtím dne 29.dubna 1998 schválilo obecní zastupitelstvo Huslenky.

Symboly představují tzv. mluvící znamení, což spočívá v tom, že znakový štít obsahuje figuru houslí , které zřetelně odkazují na název obce. Odkazem na historii na území dnešní obce Huslenky je figura lípy, jež připomíná památnou lípu u Kretů, v níž byly v době protireformace ukrývány knihy. Figura lípy současně vystihuje polohu obce při státní hranici České republiky a současně také její mimoměstský ráz a lesnatou krajinu. Tzv. vlnitá pata štítu vykresluje polohu obce při vsetínské Bečvě.